Mám volnou neděli a tak se s manželem a dospělým synkem vydáme na procházku. Naším dnešním cílem je hledání kapličky na úbočí Malonínského kopce. Při té příležitosti si také uložím výstup na Malonínský kopec na Horobraní. 

Jsem zde absolutní nováček a proto kromě dvou kopečků, které míjíme cestou, zde ještě žádný jiný označený nemám. Takže vzhůru do toho.

Z Jámy se pustíme jak jinak než do kopce směrem na Klenovec. Zde je možné si zapsat výstup, teda pokud bychom vystoupali až k vrcholovému bodu, ale protože tak neuděláme a projdeme pěšinou pár desítek metrů pod vrcholem, nic se zapisovat nebude. To mi ale nevadí, protože Klenovec už právě ve své sbírce mám. Dojdeme na svážnici, ze které se pustíme přímo z kopce dolů, opět pěšinou. Zanedlouho přijdeme na další svážnici, na které je mimochodem i zelená t.z.t. z Klenovic do Chrobol. Vyrazíme doprava, směrem Klenovice a zhruba po kilometru narazíme na cestu vedoucí k brodu přes Zlatý potok. 


Vzhledem k tomu, že je leden, všude okolo leží sníh a mrazy nejsou až tak velké, nemůžeme přejít potok, protože zde žádný led není. V létě bychom přebrodili, ale nyní vážně nedoporučuju. Možná tak jenom otužilcům :-)

Naštěstí z dřívějších vycházek už víme, že o pár desítek metrů níž po potoce, v zarostlé louce, je schovaný starobylý můstek, díky kterému se dostaneme na druhý břeh. Pro neznalé, je dobré využít fotogalerii na mapách.cz. V místě kde je můstek je jeho fotografie. Sám můstek v mapě označený není. Pak už si jen dát pozor a neuvíznout někde v přilehlém močálu. V zimě, a za sucha se to zvládnout v pohodě dá. V době jarního tání nebo po povodních určitě nedoporučuji. 


Po zdolání Zlatého potoka nás čeká výstup do kopce po zasněžených loukách v hlubokém sněhu. Navíc tady hodně fouká, takže to není nic příjemného. Opět přijdeme na cestu. Tentokrát vedoucí od Frantol. Pustíme se po ní vlevo a za pár metrů nás vítá po pravé ruce zaniklá vesnice Maloniny.


Po válce, byli původní obyvatelé vesnice Malonín (Pleschen) vystěhováni a po nepříliš zdařilém dosídlení vísky, došlo koncem padesátých let k její likvidaci. V roce 2012 se zastupitelé obce Mičovice, kam Malonín patří, rozhodli o revitalizaci zaniklé vesnice. Vzniklo zde tak pěkné místo k odpočinku. Je tu nejen odpočívadlo pro turisty, ale i informační tabule s historií obce. Mimo to je tu i docela pěkný výhled do hlubokého údolí Zlatého potoka. Určitě stojí za návštěvu.

My projdeme po bývalé návsi vzhůru. Mineme zarostlé místo kde býval kamenný lom a před námi je ještě něco málo stoupání na vrchol Malonínského kopce. Na pomyslném vrcholku odbočíme vpravo, z cesty plné sněhu do lesa a hned se nám jde lépe. Zrovna dnes je silný vítr, trochu poletuje sníh a tak nás v lese navigace trošku zlobí. Přijdeme ke skalkám, kde bychom určitě hledali vrcholový bod. Bohužel tomu tak není. Najdeme ho o kousek dál na rovince. Vyfotit ho bohužel zapomenu. Chlapi mě totiž nalákají na jednu ze skalek, ze které je omezený výhled do údolí.  Jinak tady totiž není výhled žádný. 

Odtud už nás vede lesní pěšina k domnělé, dnes již nepoužívané cestě, spojující Frantoly s již další zaniklou osadou Lažišťko(Schlag) a dál do Chrobol. Našla jsem ji ve starých mapách a ejhle ona ještě existuje a když se po ní pustíme směrem na Frantoly, tak zanedlouho přicházíme k pěkné výklenkové kapličce, o které jsme až do letošních Vánoc nevěděli, přestože bydlíme vzdušnou čarou do deseti km odsud. Jdete-li totiž z Frantol, směr Lažišťko po stávající cestě od kostela, tak vám toto místo zůstane utajené. 

Samotná kaplička je příjemným zpestřením dnešní vycházky.

V knize Touláním Šumavou a Pošumavím od Josefa Pecky jsme se dozvěděli, že kapličku Anděla strážce - Schutzengerl zde nechal postavit sedlák již v roce 1833, protože jeho pasáčkovi z blízké pastviny malý mužíček vyháněl krávy. Od té doby se mužík již neukázal a v současnosti se sem jezdí modlit potomci původně vystěhovalých obyvatel z okolí.

Od bohatě vyzdobené kaple jdeme do Frantol a odtud po návsi dolů ke Zlatému potoku. Tady se napojíme na modrou t.z.t., po které dojdeme do Klenovic. Odsud už je to do Jámy více, méně z kopce okolo dvou kilometrů. 

Parkování je možné nejen v Jámě, ale i ve Frantolech a Klenovicích. Celá vycházka měla dvanáct kilometrů a nastoupali jsme přes 630 výškových metrů.